Boj na dálku
-
Boj na dálku
Většina bitev začínala přestřelkou a sprškou šípů. Protože jádro středověkých armád tvořili rytíři v brnění tak tyto spršky šípů neměly velký účinek. Při různých výpadech nebo přepadení měli ale rozhodující vliv.
Luky
Luky všech možných tvarů a velikostí se používaly pro lov i pro válčení. Ve středověku se uplatňovaly hlavně dlouhé luky s velkým dostřelem a průrazností. Vycvičit lučištníka ale trvalo poměrně dlouhou dobu, protože pro přesnou střelbu bylo potřeba spousta zkušeností a umu.
Kuše
Kuše je středověký vynález, který částečně změnil pravidla válčení. Kuše měla mířidla a vycvičit kušníka trvalo pouze pár dnů. Kuše vystřeluje krátké šipky větší silou a rychlostí než luk. Střelba z kuše byla sice pomalejší než z luku, ale s větší přesností a účinností. Střely vystřelené z kuše dokázali prorazit brnění rytířů. Účinnost této zbraně vedla dokonce k tomu, že v průběhu středověku papež dokonce používání kuše v bitvách dvakrát zakázal. Použití proti nekřesťanským nepřátelům bylo ovšem povoleno. Zdokonalení kuší a vynález prvních pušek nakonec vedl k vymizení kdysi neporazitelných rytířů z bojišť.
Praky
Použití praků bylo zpočátku pouze okrajovou záležitostí. Prakem stříleli většinou chlapci, kteří neměli žádné jiné zbraně a doprovázeli vojsko. Vystřelené kameny neměli proti rytířskému brnění šanci, ale proti pěchotě a na vyplašení koní byl účinek nezanedbatelný. Ve větší míře začal práčata používat Jan Žižka ve svojí Husitské armádě.