Obléhací zbraně
-
Obléhací zbraně
Při obléhání hradů museli dobyvatelé překonávat pevné a vysoké opevnění, které poskytovalo obráncům velké výhody. Pro překonání a narušení hradeb se používali důmyslná zařízení.
1.1 Katapulty
Katapulty nebo také praky byly určeny k vrhání těžkých kamenů na město nebo hrad s cílem narušit jeho opevnění. Větší stroje fungovali na principu protiváhy. Munice byla umístěna na konci dlouhého ramena a při uvolnění protizávaží vymrštilo toto rameno střelu. Podle pokusů dnes víme, že tyto stroje dokázali vymrštit kámen o hmotnosti 130 kg na vzdálenost až 350metrů.
Menší katapulty vystřelovali kameny díky napětí ze zkroucených provazů nebo zvířecích šlach. Tyto stroje vrhaly střely až na vzdálenost 200 metrů. Kromě kamenů se používala jako střelivo i mrtvá zvířata které měla šířit v obléhaném objektu infekce a oslabit tak obránce případně zápalné hrnce ve snaze zapálit objekt.
Balisty
Balistu si můžeme představit jako obří kuši. Jako střely sloužily velké těžké šípy s hrotem. Energie pro vystřelení střely se akumulovala v ohnutých dřevěných ramenech stejně jako u luku nebo u kuše. Pro natažení se využíval ozubený mechanismus nebo se natahovala pomocí koňské síly.
Děla
Ve středověku se začínají objevovat první děla. Tyto děla byly vyráběny ze železných trubek, které byly opásány obručemi. Byla to velmi účinná zbraň ale první děla čas od času vybuchovaly a způsobovaly zranění dobyvatelům. Dělostřelci dávali přednost kamenným koulím před železnými, protože s kamennými se hlaveň neroztrhla tak často.
Beranidla
Beranidlo sloužilo k proražení dveří, bran a hradeb. Vypadali buď jako velké klády nebo jako pověšená kláda uvnitř malého domečku. Používali se na souši i na vodě. Beranidla se začaly používat ve starověku a konec rozvoje končí ve středověku. Začínají se používat i v moderním světě třeba u zásahových jednotek. Dnes stačí na obsluhu jeden člověk, ale tehdy jste potřebovali kolem osmi chlapů kvůli jejich hmotnosti